Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- cs:sw:01-mervis:setting-modbus-server-hidden [2020/06/08 13:13]
avsetula
+++ cs:sw:01-mervis:setting-modbus-server-hidden [2024/03/14 09:08] (current)
kcerny typos
@@ Line 6: / Line 6: @@
 <WRAP half column 15%>
 ;;#
-<html><span class="dev-tag dev-axon">Axon</span></html> \\
+<html><span class="dev-tag dev-patron">Patron</span></html> \\
 <html><span class="dev-tag dev-neuron">Neuron</span></html> \\
-<html><span class="dev-tag dev-unipi11">Unipi&nbsp1.1</span></html>
+<html><span class="dev-tag dev-gate">Gate</span></html> \\
+<html><span class="dev-tag dev-unipi11">Unipi&nbsp1.1</span></html> \\
+<html><span class="dev-tag dev-axon">Axon</span></html>
 ;;#
 </WRAP>
 </WRAP>
 ===== Fyzická vrstva =====
 Prvním krokem je rozhodnutí, jaký typ fyzické vrstvy budeme používat. U PLC Unipi se spuštěným Mervis IDE máme na výběr buď RS485 (protokol Modbus RTU), případně ethernet (protokol Modbus TCP). Tato volba je založena na zbytku existující infrastruktury, a na možnostech zařízení, která mají s PLC komunikovat.
-Fyzická vrstva RS485 je typicky limitovaná svou max. rychlostí (115 200 bps) a povahou [[https://en.wikipedia.org/wiki/Duplex_(telecommunications)#Half_duplex|poloduplexní komunikace]], která rychlost snižuje ještě více. Na druhou stranu je vrstva RS485 snadná na implementaci a stále jde na poli průmyslové automatizace o velmi populární volbu.
+Fyzická vrstva RS485 je typicky limitovaná svou max. rychlostí (115200 bps) a povahou [[https://en.wikipedia.org/wiki/Duplex_(telecommunications)#Half_duplex|poloduplexní komunikace]], která rychlost snižuje ještě více. Na druhou stranu je vrstva RS485 snadná na implementaci a stále jde na poli průmyslové automatizace o velmi populární volbu.
 K nastavení komunikace mezi master a slave je nutné používat nějakou formu adresace. V protokolu Modbus RTU musí mít každé slave zařízení unikátní identifikaci, či **adresu**, která může být v rozsahu 0-255.
@@ Line 26: / Line 30: @@
 V Modbus TCP probíhá adresování skrze IP adresu a port. Výchozím portem je port 502.
 ===== Nastavení Modbus RTU serveru (slave) =====
@@ Line 32: / Line 37: @@
 {{ :en:sw:01-mervis:modbus-server-01-workspace.png?direct |}}
-Nyní je třeba přidat **kanál serveru**. V **levém panelu** klikněte pravým tlačíkem na **PLC** a v kontextovém menu klikněte na **Přidat kanál serveru**.
+Nyní je třeba přidat **kanál serveru**. V **levém panelu** klikněte pravým tlačítkem na **PLC** a v kontextovém menu klikněte na **Přidat kanál serveru**.
 {{ :en:sw:01-mervis:modbus-server-02-add-server-channel.png?direct |}}
@@ Line 40: / Line 45: @@
 </WRAP>
-Pod **PLC** se objeví položka **server-channel**. Dvojitě na ni klikněte a v panelu **Vlastnosti** změňte jeho název na něco více popisného. Kanál bude sloužit pro komunikaci Modbus RTU v režimu master, nazvěme jej proto třeba **Modbus RTU-master**.
+Pod **PLC** se objeví položka **server-channel**. Dvojitě na ni klikněte a v panelu **Vlastnosti** změňte jeho název na něco více popisného. Kanál bude sloužit pro komunikaci Modbus RTU v režimu slave, nazvěme jej proto třeba **ModbusRTU-slave**.
 {{ :en:sw:01-mervis:modbus-server-03-channel-name.png?direct |}}
@@ Line 56: / Line 61: @@
 {{ :en:sw:01-mervis:modbus-server-06-add-server-device.png?direct |}}
-Pod kanálem **ModbusRTU-master** se objeví nové zařízení. Dvojitě na něj klikněte a v panelu **Vlastnosti** změňte **Adresu zařízení** na něco více popisného. Můžeme změnit i jméno, na tomto kanálu ale budeme mít pouze jedno zařízení.
+Pod kanálem **ModbusRTU-slave** se objeví nové zařízení. Dvojitě na něj klikněte a v panelu **Vlastnosti** změňte **Adresu zařízení** na něco více popisného. Můžeme změnit i jméno, na tomto kanálu ale budeme mít pouze jedno zařízení.
 {{ :en:sw:01-mervis:modbus-server-07-device.png?direct |}}
 Nyní máme připravené vše potřebné k tomu, abychom mohli ostatním zařízením povolit číst a zapisovat proměnné na naše PLC skrze protokol Modbus RTU. Posledním krokem je definovat Modbus registry a coily, a namapovat je na naše proměnné. Tento proces probíhá stejně i na serveru Modbus TCP, u něj proto můžete přejít do sekce [[#definice_registru_a_coilu|Definice registrů]]
 ===== Nastavení Modbus TCP serveru (slave) =====
@@ Line 101: / Line 107: @@
 {{ :en:sw:01-mervis:modbus-server-12-device-port.png?direct |}}
-Nyní máme připravené vše potřebné k tomu, abychom mohli ostatním zařízením povolit číst a zapisovat proměnné na naše PLC skrze protokol Modbus RTU. Posledním krokem je definovat Modbus registry a coily, a namapovat je na naše proměnné.
+Nyní máme připravené vše potřebné k tomu, abychom mohli ostatním zařízením povolit číst a zapisovat proměnné na naše PLC skrze protokol Modbus TCP. Posledním krokem je definovat Modbus registry a coily, a namapovat je na naše proměnné.
 ===== Definice registrů a coilů =====
 Komunikace přes Modbus je určena pouze pro výměnu dat. Master zařízení vyčítá a nastavuje datové body, které jsou nakonfigurovány na slave zařízení. V protokolu Modbus existují čtyři druhy datových bodů pro čtení i zápis, které ale mohou používat pouze dva datové typy - boolean a word (16-bitový integer). Toto omezení je zde kvůli stáří protokolu Modbusu (více než 40 let) a k udržení komunikace co nejjednodušší. Jakýkoliv jiný datový typ (32-bit real, string aj.) je třeba nejprve převést na 16-bitovou hodnotu, například použitím více datových bodů.
-==== Datové body  ====
+==== Datové body  ====
 **Coil** je booleanovský datový bod, u kterého může master zařízení provádět čtení i zápis. Coily se obvykle používají pro ovládání digitálních či reléových výstupů, které mohou nabývat pouze hodnot ''TRUE'' nebo ''FALSE''.
@@ Line 115: / Line 122: @@
 Druhý datový bod typu word má název **vstupní registr**. Z něj může master pouze vyčítat. Obvykle se tento datový bod používá pro odečty teploty.
 ==== Vytvoření datového bodu ====